Nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník

JUDr. Ing. Ivan Rott na téma: Proč bychom měli mít rádi nový občanský zákoník?

Dne 1. 1. 2014 se nic mimořádného nestalo, nestalo se nic ani ve smyslu živelné přírodní katastrofy ani ve smyslu politického zemětřesení. Jenom se nový občanský zákoník stal účinnou právní normou a tedy nedílnou součástí českého právního řádu. Právní optimisté tvrdí, že se české soukromé právo konečně dostalo do kontextu evropského práva, že bude líp. Právní pesimisté označují nový občanský zákoník za chaotickou normu plnou rozporů, za možnou budoucí příčinu rozvratu českého soudnictví a příčinu odchodu řady soudců do předčasného důchodu, a bude hůř. Nesporně to budou hlavně soudci, na kterých bude spočívat tíha výkladu všech tři tisíce osmdesát jednoho paragrafu nového občanského zákoníku (dále jen NOZ).

Úvodní část NOZ  – základ k porozumění kodexu

Úvod NOZ patří zásadám výkladu zkoncentrovaným do 9 paragrafů. Kdo má rozum průměrného člověka, jak ho má používat a kdy to můžeme od něj očekávat.

Co komu nelze odepřít? Co mu po právu náleží!

V § 10 dostávají soudy možnost tvořit právní normy pro právní případy, které nelze rozhodnout na základě výslovného ustanovení zákona ani ustanovení právnímu případu nejbližšího. Ale pozor! Takovéto posouzení (právní norma) musí vést k dobrému uspořádání práv a povinností. A aby to soudy neměli jednoduché ani s tím „obvyklým rozhodováním“, musí právní případy shodné v podstatných znacích rozhodovat stejně v Klatovech, v Praze, v Karviné i jinde.

Právnické a fyzické osoby

V hlavě druhé, obecné části, dočteme se o osobách fyzických i právnických. NOZ likviduje termín „způsobilost k právním úkonům“ a nahrazuje ho termínem „právní osobnost“. Na ustanovení o fyzických osobách navazují paragrafy upravující zejména osobní práva fyzických osob a některé v občanském právu dosud neupravené instituty jako je změna pohlaví, přiznání svéprávnosti a další. Osobnost člověka a jeho osobnostní práva jsou zcela nově a hlavně na jednom místě definována v ust. § 81 – 117. Dočteme se zde, kdy a za jakých okolností lze pořizovat podobu jiného a rozšiřovat ji. Neméně důležitou část (pododdíl) představují jednotlivá ustanovení o právu na duševní a tělesnou integritu. Právnické osoby pak NOZ definuje jako organizované útvary o kterých zákon stanoví, že mají právní osobnost.

Co nového v odpovědnosti statutárních orgánů právnických osob se pak dozvíme v ust. § 159: „kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že jí bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí“. Novinkou je i ust. § 441 odst. 2 NOZ kde se objevuje požadavek na kvalifikovanou podobu plné moci. Jestliže právní jednání vyžaduje určitou formu, např. notářský zápis, musí mít i plná moc udělená pro tuto příležitost identickou formu, tj. opět notářský zápis.

Právní jednání a právní skutečnosti

Dostáváme se tak ke zbrusu novému pojmu: „právní jednání“. Výraz právní jednání nahrazuje ustálený a hojně používaný výraz „právní úkon“. NOZ ho definuje, spíše však popisuje jako: „Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklosti a zavedené praxe stran“. O právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby, není-li vůle vážná, nelze-li zjistit jeho obsah. Takové jednání zákon označuje jako zdánlivé a nepřihlíží se k němu.

Z hlediska členění NOZ, před ustanoveními o právních skutečnostech, mezi které patří právní jednání, jsou upraveny věci a jejich rozdělení. V paragrafech 489 - 543 definuje NOZ věci a jejich jednotlivé kategorie. Oproti minulé úpravě podstatně rozšiřuje pojem věci v právním slova smyslu na vše co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí, tedy skoro vše co nás obklopuje. Snad jen důležitá připomínka k délce promlčecí lhůty, protože NOZ zrušil mimo obchodní zákoník i více než 220 jiných právních předpisů, zůstala v zákoně jediná promlčecí lhůta a to 3 roky. Ve své druhé části upravuje NOZ, na jednom místě oproti minulé úpravě, rodinné právo (ust. § 655 – 975). Samozřejmě, že stávající zákon o rodině včetně prováděcích předpisů byl NOZ zrušen.

Absolutní majetková práva

V části III. NOZ jsou upravena tzv. absolutní majetková práva, tedy práva, jež působí (absolutně) vůči všem dalším osobám. Do této kategorie zařadil zákonodárce i právo dědické v hlavě III. této části, jež obsahuje ust. § 976 – 1720. Oproti ostatním částem, hlavně pak části IV. NOZ má velký počet ustanovení této části tzv. kogentní charakter.

Kogentní právní norma je taková právní norma, u níž není možné se odchýlit od její dispozice (příkazu). Jejím opakem je právní norma dispozitivní. Kogentní normy jsou typické zejména pro právo veřejné. Nepřipouštějí odchylný projev vůle či chování subjektů právního vztahu od pravidla chování stanoveného v dispozici normy. Subjektům stanovují práva a povinnosti, a to podmíněně či nepodmíněně.  Od ustanovení této části se lze odchýlit pouze připouští-li to zákon.

V § 986 zákonodárce konstituuje nový institut ochrany před neoprávněným zásahem do vlastnických a jim podobných práv zapisovaných do tzv. veřejných seznamů, z nichž dnes nejznámější je katastr nemovitostí. Ten kdo bude tvrdit, že je dotčen na svém právu zapisovaném do veřejného seznamu, bude moci žádat tento seznam, aby učinil tzv. poznámku spornosti a to ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu dozvěděl. Ve lhůtě dvou měsíců od zápisu této poznámky pak musí žadatel podat u příslušného soudu žalobu s uplatněním svého práva. Toto ustanovení již našlo svoji konkrétní podobu v novém katastrálním zákoně č. 256/2013 Sb.

Velkou pozornost věnuje NOZ držbě a vydržení, jimž se starý občanský zákoník věnoval zcela sporadicky. Podle příslušných ustanovení této části se stavba stává součástí pozemku a stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi tohoto pozemku. Nový občanský zákoník také ruší, počínaje 1.1.2015 zákonné předkupní právo spoluvlastníků podle ust. § 140 starého občanského zákoníku až na některé výjimky. Nově se nám v této části NOZ objevuje institut  tzv. „Práva stavby“. Je to po účinnosti NOZ praktický jediný způsob, jak stavět na cizím pozemku aniž by stavba připadla do vlastnictví vlastníka pozemku.

Věcná břemena jsou pak nově dělena na služebnosti a reálná břemena. Zástavní právo nově připouští i možnost sjednání tzv. propadné zástavy. To znamená, že věřitel s dlužníkem si mohou sjednat, že v případě neuhrazení dluhu dlužníkem věřiteli, věc, jež je dána věřiteli do zástavy se stává vlastnictvím věřitele. V části věnované správě cizího majetku pak NOZ zakotvuje institut tzv. svěřenského fondu. Vzniká tak v našem právu ojedinělý fenomén „majetku bez pána“. Majetek svěřenského fondu nepatří NIKOMU.

Smlouvy a náhrada škody

Část IV., nazvaná „Relativní majetková práva“ pak upravuje to, co bychom mohli nazvat smluvně závazkovými vztahy. NOZ odstraňuje zcela nelogickou dualitu obchodního a občanského práva. Nadále platí tedy jednotná úprava NOZ ovšem s výhradou tzv. spotřebitelského práva. Smluvní závazkové vztahy tak dostávají, ve své jinak konzistentní podobě, malou trhlinu. Jestliže jednou ze smluvních stran je spotřebitel (viz definice spotřebitele a ust. § 419 NOZ), pak se takovýchto smluvních vztahů týkají četné výjimky. Jinak nutno poznamenat, že naprostá většina paragrafů (jednotlivých ustanovení) části IV. NOZ má dispozitivní charakter.

Dispozitivní právní norma je taková právní norma, od jejíž dispozice je možné se odchýlit. Adresáti takové normy si mohou dohodnout vlastní pravidla, pokud tak neučiní, platí dispozitivní právní norma. Jejím opakem je právní norma kogentní. Dispozitivní právní normy jsou typické zejména pro soukromé právo. Umožňují účastníkům právního vztahu určitou volnost v uspořádání vzájemných práv a povinností dohodou. V takové normě se může např. objevit formulace typu „….., není-li dohodnuto jinak“. Jinými slovy stanovuje pravidlo, které však nemusí platit v případě, že se strany práv a povinností vyplývajících z normy dohodnou jinak.

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

V poslední části V. NOZ se dozvídáme, podle jakých právních předpisů se řídí a budou řídit právní vztahy vznikly před účinností NOZ, tedy před 1.1.2014. Nakonec snad lze jen uklidnit majitele staveb na cizím pozemku, že jejich stavba se od 1.1.2014 opravdu nestane majetkem vlastníka pozemku. Vznikne však zákonné předkupní právo vlastníka pozemku ke stavbě a naopak, a bude trvat do té doby, než se vlastnictví pozemku a stavby „setkají“.

Může se stát, že nám nový občanský zákoník poněkud zkomplikuje život, může se také stát, že nám život v některém ohledu zlepší. V každém případě až za několik let poznáte, zda ten nový občanský zákoník můžete mít rádi.

JUDr. Ing. Ivan Rott, advokát
 

Profil lektora

JUDr. Ing. Ivan Rott, advokát, odborné vedení

JUDr. Ing. Ivan Rott absolvoval PFUK v Praze v letech 1973 až 1978. V roce 1983 získal titul JUDr. Dále absolvoval formou dálkového studia VŠE v Praze. Celkem disponuje 34 lety praxe v oblasti obchodního a hospodářského práva. Po stejnou dobu zastupuje klienty v občanském soudním řízení, v rozhodčím řízení, ve správním řízení a v ostatních druzích procesů na území ČR i Slovenské republiky. Vyniká vysokou odbornou erudicí a mimořádnými analytickými schopnostmi. Neustále se vzdělává a sleduje nové trendy v oboru. Hovoří anglicky a rusky.